Viděl jsem za poslední měsíc pět filmů s Paulem Newmanem. Harper, Návrat Lew Harpera, Kolt pro leváka, MackIntoshův člověk a Skleněné peklo. A náhle jsem si uvědomil, jaký to byl skvělý herec a jak mladě, jiskrně, charismaticky uměl hrát, i když nezačínal u filmu jako žádný mladík. Jestli se pravidelně skláním před herectvím Hupreye Bogarta, pak se musím stejně poklonit Newmanovi. I ve špatných filmech, které samy o sobě nemají cenu, svítí svým uměním. Je zajímavé porovnat jeho ztvárnění Billyho Kida v Koltu pro leváka (spíš jako vyšinutého jedince) a Krise Kristoffersona ve stejné roli ve filmu Sama Peckinpaha. Jeho ranní stávání v Harperovi je geniální. Role drsných detektivů mu sedí jak ulitá a opravdu na mne působí jako Lew Archer. O to smutnější je zpráva o jeho vážné nemoci.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 14.6.2008 18:38
Tři filmy Akira Kurosawy ve třech dnech. Zlý muž spí dobře, Opilý anděl a Sanjuro. Jak důležitě a jak jinak hraje Toširo Mifune v Kurosawových filmech. V prvním ze zmíněných filmů uměřeně bez excentričtějších výrazových prostředků v Sanjurovi emočně, eruptivně. Z každé scény i celkového zážitku je cítit, jak moc jde Kurosawovi o film, jak mu jde až na dřeň, do hloubky, pod kůži. Pokaždé zážitek a pokaždé jiný.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 27.5.2007 03:03
Matně si vzpomínám, jak jsem ten film viděl kdysi v kině. Jak moc mi teď připadá čechovovský a bergmanovský. A zpětně vím, jak nelichotivě v tolika filmech zobrazuje Miu Farrow. Sevřené dílo s úžasnou jednotou místa a času. Marně hledám chybu. Jak rád, že jsem si film nahrál v digi kvalitě. Budu se vracet, tak jako se vracím ke všem allenovským filmům a budu tak činit do skonání světa :-)
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 22.5.2007 03:23
Bingo, možná český film roku, uvidíme co se ještě vyvrbí. Vladimír Morávek má našlápnuto na roli českého Bergmana. Přes zimu 4, 5 divadelních her a v létě si střihne se svými divadelními herci jeden film. Když už za nic jiného tak zasluhuje metál za objevení Honzy Budaře pro svět stříbrného plátna. Kdo chodí na Zábradlí, ví o tomto nesmírně talentovaném herci své. A přesto svou filmovou rolí udiví. A nejen jí, i spoluúčastí na scénáři a hudbou. Jestli je plná obrazovka a plátna kin herců, kteří dokola hrají to samé a většinou sebe, tak Honza Budař si to namířil úplně mimo svůj dosud zabíraný prostor. V roli trochu opožděného Standy Pichlíka nepřehrává, drží přesně hranu nad propastí trapnosti a je neskutečně lidský. Spolu s Kateřinou Holánovou vytvoří dvojici, která unese mnohaminutové záběry s bravurou a oproti názvu vás ani chvilinku nenudí. I všechny postavičky doplňující příběh z vně jsou přesné a znamenitě hrané méně známými herci (s výjimkou Donutila a Lišky). Hlavně bych chtěl upozornit na pozvolné dobývání plátna další, zatím jen z divadel známou tváří, Markem Danielem z Dejvického divadla (bratr z Divokých včel). Debatu nad nutností černobílého snímání odkazuji do akademických kruhů. Takto civilních komedií s propracovaným scénářem není nikdy dost.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 23:03
Nepovedený film, rozpadající se režisérovi pod rukama jak sirky z krabičky. Nic ve filmu nedrží pohromadě, herci nepatří k sobě, hrají sice docela slušně, ale každý jakoby jiný příběh. Dcera nepatří k matce a matka k dceři, milenec nepatří k milence, manžel k manželce. Logika pláče, chyb ve smyslu z deště do domu vbíhá suchý muž je povícero. Režisér znásilní ke svému pohledu co se dá. Pro nastolení atmosféry z filmů nové vlny si uměle dosadí do začátku jednadvacátého století reálie z let 60. a 70. Asi nemá cenu rozebírat jednotlivosti, bratra vracejícího se jakoby po mnoha letech, nepamatuje si lidi ale ejhle, ani ne roční dítě je jeho, Kája sbírá hromadu lahví,ale náhle nese poloprázdné tašky, obě prodavačky jsou na zábavě, ale náhle je otevřen jejich kiosek, aby ho musely účelově zase zavřít, jedni obyvatelé vesnice mluví jedním dialektem, jiní ne atd. Ale nezatracujme mladého režiséra. Jen mu možná ublíží nezasloužená nominace na Oskara.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 23:03
Mám na kazetách všechny Parkovy filmy s Wallacem a Gromitem. Od shlédnutí první sekvence prvního z nich jsem do Parkovy plastelíny zamilovaný. V současné době jeden z nejimaginativnějších tvůrců rozvíjející svou báječnou poetiku si konečně troufl na celovečerní film, nebo lépe: sehnal na něj peníze. Delší metráž jen maloulinko ubírá rychlý drajv kraťasů a naopak otevírá Parkovy nový prostor. A ten ho stoprocentně využívá. Taky jste těm slepicím tak fandili?
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 23:02
Romány Nicka Hornbyho patří již jedno desetiletí k tomu nejlepšímu z britského literárního světa. Na přelomu tisíciletí to objevují i filmaři. John Cusack si sám zakoupil filmová práva a angažoval mého oblíbeného Stephena Frearse. Film se téměř vyrovnává knize, je tu suprová hudba a má přesnou náladu. I napodruhé velký a příjemný zážitek.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 22:38
Výsostně rafinovaný film. Předivo hadovitých minipříběhů, zapadajících do sebe jak ozubená kolečka, ukončí až padající žáby. Samozřejmě excelentní herecké výkony s Tomem Cruisem ne nutně v první řadě. Film tak mnohovrstevnatý, že na druhé shlédnutí se Váš zážitek rovná zážitku z prvního shlédnutí. Jako byste ten filmvůbec neznali.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 22:36
Dánská filmová škola mezi rádoby “dogmatickými” uměleckými perlami přináší mimoděk perly skutečné. V návaznosti na vlnu “podivných gangsterek” upatlanou na vedlejší holywoodské koleji, se vyvedl drobný skvost. Jedinečně přesný výběr typů (chce se až s Bresonem říct modelů), neuchvátaný a dotažený scénář a správně vtisknutá nálada. Mne osobně jen trochu rušily retrospektivy do dětství, ale ostatní je zase třeba chválí. Takovýto film by se dal točit i u nás, ale místo toho si naši mladí režséři hrají na písečku, který je jednoznačně na slepé filmařské koleji.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 22:35
Napodruhé ještě větší lahůdka než poprvé. Srovnej s legendárním PODRAZEM. Guy Ritchie má svůj jasný rukopis a svou filmovou filozofii. Dnes zhruba po roce a půl je lahůdkou vychutnat Benicia del Tora, koneckonců všechny herecké výkony jsou na podtrženou jedničku a o Bradu Pittovi jen nutno konstatovat, že kdo umí, ten umí. Pamatujete na štěk z Thelmy a Luisy, srovnatelný snad jen s Nicholsonem z Bezstarostné jízdy. Skládanka, kterou sestavil Ritchie, obdivuhodně funguje, vše do sebe zapadá. Jsem přešťastný, že právě tento film mám na DVD, budu se k němu znovu a znovu vracet.
filmovy-denicek: autor: Petr Husar | napsáno: 20.10.2006 22:34
<< Page 1 of 2