Ten kdo si nemůže pro nedostatek času
či nepořádnost vést poctivý deníček,
může si tu a tam psát aspoň občasníček.
05.02.02
Pustíte-li si Chaplinovy dlouhometrážní němé grotesky, ohromí Vás, jak jsou invenční, náročné, plné, dotažené v každé drobnosti. Kida i Zlaté opojení jsem viděl hodněkrát. Zajisté více než 10 x. A stejně na to vždy zapomenu a znovu zůstávám ohromen a nadšen. Neměli bychom přehánět chválu nad pomíjivým a naopak docenit věčné.
Sníh není ani na Šumavě, mystik se prohání na kole a školní třídy jezdí lyžovat na Špičák. A prý že svět není bláznivý.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 5.2.2002 20:09
04.02.02
Vedete-li si deník, je nejdůležitější evidovat počasí. Nic tak neztrácí svou pravou tvář jako paměť na to, jak bylo. Byla tuhá zima, sněžilo, byla vedra? Tak tedy : vánoce na sněhu, mráz kolem minus dvaceti, sněhová kalamita kolem 30. prosince a začátkem ledna a neuvěřitelně teplý konec ledna. Jeden teplotní rekord za druhým. Až se duše tetelí začátkem jara, jako by tam někde vevnitř taky začaly rašit klíčky, pupeny, nasazovalo se na květy. Ale to vše už tu bylo a žádné počasí se nevymyká historické paměti. Stačí si vzít do ruky Paula Austera a jeho knihu-esej. Viz JEN PRO TEN DNEŠNÍ DEN.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 4.2.2002 20:11
01.02.02
Zážitky z posledních dní : skvělá KOA. Z Navarový je teta, už to není ta kráska s dlouhými vlasy, ale zpívá o hodně lépe. Každá nota jde z úst s přesným záměrem, citem, pocitem. Proč tu sakra v tom sále není více lidí.
Rozpad čtyřkoalice. S prominutím, proč se moji známí diví, že jsou lidovci takoví podrazáci, když to samé provozují již 12 let. Jak vůbec někdo mohl kdy takovému Svobodovi něco věřit? To je pro mne záhada.
Proč se nepíše, nemluví, nekřičí do světa chvály na film jako je PŘÍZRAČNÝ SVĚT. O herectví Bucsemiho lze jen slintat. Nic lepšího nikde zatím nepředvedl. Takové filmy čekáme v evropském světě. Vy, kdo jste mne slyšeli, kolikrát už jsem tvrdil, že v AMERICE se točí v současné době to nejlepší na světě.Že to málokdo najde je jiná věc.
Detektivky Rexe Stouta vždy měly, mají a budou mít tu pravou atmosféru. Nostalgici, kde jsou časy, kdy je překládal Škvorecký,Jungwirth a Zábrana?
Viděl jsem tento týdenTruffautův film JULES A JIM, Godardův U KONCE S DECHEM, 3 filmy Nichetiho. Čtu-li Hřebejkovu stránku v REFLEXU, “proč točíte, pane Hřebejk, takovou okopírovanou vatu?? A proč píšete tak nevzrušivě a nudně?”
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 1.2.2002 20:11
23.01.02
Italský film mne vždy ohromoval. Když jsem přišel ze strakonického gymplu do Prahy a pobláznil se do filmu vůbec, byly mým hlavním portálem do světa FILMU právě filmy Viscontiho, Antonioniho, De Sicy, Etore Scoly, později jsem se potkal s Felinnim a bratry Tavianovými. V linii této řady mne potkávají nyní skvělé filmy Maurizia Nicchettiho a právě Synův pokoj Nanniho Morettiho. S Nicchettim mají společné, že si své filmy napíšou, hrají v nich hlavní role a vše si režírují. Synův pokoj je střídmý a pokorný film z rodu Rohmerových oslav všedních dnů a všedních životů. Sem někam mířila francouzská NOVÁ VLNA
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 23.1.2002 20:13
11.01.02
Před rokem jsme v našem pánském klubu SYKOFANT volili členy vedení. Kupodivu se do čela dostal nový člen, po šesti letech bychom měli nového předsedu. Někteří to neunesli, brali si slovo do rozpravy, neuznávali volbu, hledali různé záminky ve stanovách a potom okázale vystupovali z klubu. Po roce ti samí chválili roční práci předsedy, navrhovali automatické prodloužení volebního období a potom jsme téhož předsedu jednomyslně zvolili. Jak příznačné pro naši společnost. I když vlastně, kde takto ocení skutečnou práci a význam? Zítra jdeme do kina na SYNŮV POKOJ. Zážitky popíšu příště.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 11.1.2002 20:14
04.01.02
Kdy zažijete plné kino ( v Evaldu to není zas tak velký problém), neustálý smích a mnohdy bouřlivý? Kdy zažijete, že film skončí, běží titulky a nikdo se ještě nezvedl. Ještě u šatny se lidi usmívají. Ano, bingo, Prokletí žlutého škorpióna. Každá scéna dokazuje mistra, nikde nic nechybí, vše je vrcholně filmařské, jak je vůbec možné srovnávat tento film s jakýmkoli dílkem od nás za posledních 10 let. A tvrdím, i na tuto zdánlivě jen zábavnou detektivku by se dala napsat obsáhlá disertační práce, pod pláštíkem lehké zábavy je rozložitá hloubka a nedozírné množství symbolů.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 4.1.2002 20:16
03.01.02
Pamatuji si to zcela přesně. Byl jsem na vojně ve Staré Boleslavi, načerno jsem se uvolnil na knižní čtvrtek, dopoledne a spěchal jsem koupit knihu povídek STARÁ LÁSKA od Isaaca Bashevise Singera. Do té doby jsem znal jen šicí mašiny, tzv. singrovky. Od té chvíle bych pro sebe mohl dělit věk po Singerovi. Je překvapivé , jak Singerovi příběhy fungují. Stejné schéma, stejné rozervané postavy, bláznivé, nepochopitelné lásky, citová vzplanutí, nepochopitelné váhání, nerozhodnost. Láska napříč vyznáním, povahovým rysům, finančním prostředkům, věku a vzdělání. Chtíč, výčitky svědomí, účtování s Bohem. STÍNY NAD HUDSONEM s jejich více jak 600 stránkami jsem shltl jedním dechem. A co ta zdánlivá bezdějovost. Se starým přítelem, osmdesátiletým panem Oldřichem Novotným jsme se na obědě ve školní jídelně v roce 1991 shodovali, už od první věty STARÉ LÁSKY jsme měli jistotu, že jsme potkali génia.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 3.1.2002 20:17
28.12.01
Taky si někdy zkuste procházet krajinu svého dětství. Jít se podívat, kde jste sáňkovali, bruslili, s někým utíkali z domova. Třeba se Vám stane jako mně, že někoho pozdravíte a on Vám odpoví “ahoj Peťo”. Realita se ztrácí, jste Peťou, jdete do školy kolem kostela, ze školy kolem cukrárny, jdete přes Vodňanské Benátky, kolem náhonu, ulicí Na rechlích, kam jste chodili za babičkou, jdete k řece, k prvnímu jezu, zkoušíte led, jestli drží. Možná je důležité už v této krajině nebydlet a vracet se do ní. Po kolika letech se mi bude zdát cizí. Maně si zobrazuji scénu z filmu bří Tavianiů Slunce I v noci, “neutopím se v řece, kde jsem se učil plavat”, říká hlavní hrdina. Top 3 mých vánočních CD : Van Morrison : No Guru, no Method, no Teacher ; Frank Sinatra : New York, New York a Peter Lipa : ... v najlepších rokoch.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 28.12.2001 20:17
27.12.01
Náš už od dětství nejčastější pozdrav AHOJ je zkratkou Ad honorem Jesus, česky Ke slávě Ježíšově. Nejoblíbenější období dětí jsou vánoční svátky, těšíme se na Mikuláše, velikonoční prázdniny, zpíváme koledy, klejeme, hřešíme. Jak potom moc nejsme věřící, jak moc nejsme křesťani? I přes deklarovaný ateismus máme stále ještě život prošpikovaný drobnými náboženskými rituály. Zaplať Pánbůh!
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 27.12.2001 20:18
26.12.01
Hodně mrazivé vánoce 2001. Fotím si Vodňany, abych se mohl aspoň na počítači vracet. Vzpomínám na Grahama Greena. Má krásnou postavu v Jádru věci, která si píše fiktivní deník, aby jím podepřela své následné činy. Při každé vzpomínce na Grahama Greena mám přímo hmatatelnou žádost po jeho románech. Kolik mám takových autorů? Dva dny po štědrém dni se teploty z mínus 20 vytáhly až na plus 3. Tak jak to bývá, světlo končí kolem třetí a začíná se smrákat.
obcasnicek: autor: Petr Husar | napsáno: 26.12.2001 20:19
<< Page 6 of 7 >>© Petr Husar
www.husarsky-kousek.cz
www.husar.cz
